Míša - je čtyřletý kluk s deformujícím se hrudním košem, DMO spastickou diparesou, Aspergerovým syndromem. Jenže taky je to kluk, co miluje hudbu. Kluk, jak má být, s rarášky v očích - prostě úžasnej klučina, kterej se pere se vším, co mu život přináší s neobyčejnou vervou.
Jeho maminka nám o něm napsala:
Ahojky všichni,
jmenuji se Míša a na svět jsem se podíval již ve 30.týdnu s hmotností 900 g a délkou 37 cm. Byl jsem taková malá panenka. Než jsem překonal všechny infekce a zápaly plic, tak jsem v nemocnici strávil 8 měsíců z toho 4 měsíce v inkubátoru.
Začal jsem se opožďovat ve vývoji, kdy v 10 měsících jsem odpovídal dvouměsíčnímu miminku a tak jsem pořád cvičil a cvičil. Když nepomáhala Vojtova metoda, přešli jsme s maminkou na Bobath koncept a pod vedením rehabilitace v Motole jsem začal dotahovat zdravé děti..... a najednou v 21. měsíci jsem začal samostatně chodit a naštěstí mluvit.
Jen... všechno není tak růžové....
Když jsem se postavil na vlastní nohy začal se mi těžce deformovat hrudní koš, dodnes mám na noc kyslík, z dalších diagnoz tam mám DMO spastická diparesa (to naštěstí jen v lehčí formě a víc je to vidět na levostraných končetinách), jeví se tu Aspergerův syndrom a samozřejmě jsem velmi hyperaktivní......ale alespoň všichni vědí, že tu jsem....
Velmi miluju hudbu... nejoblíbenější je Jarek Nohavica, už mám i harmoniku....
Nyní chodím zpívat do sborečku s dětma, kde je naštěstí úžasná paní učitelka a denně docházím do stacionáře.
Mám ještě sestu Verunku , která mi hodně pomáhá se vším co mi nejde
Jsem velký bojovník a sluníčko všech kdo mě zná
Fotografie pořídila Pavla Hájková.
Žádné komentáře:
Okomentovat